Jdi na obsah Jdi na menu
 


Koblov 30.4.-5.5.2007

9. 5. 2007

Koblov 30.4.-5.5.2007

 

Pondělí

 


Tak a je to tady, více než ½ roku očekávaný den, kdy s Romanem vyrážíme na Koblov .

Odjezd se mírně komplikuje tím, že zjišťujeme, že vše neuvezeme mým autem, ale nakonec

nám pomáhá kamarád a vše klaplo. Kolem desáté přijíždíme a bavíme se s majitelem

p. Sklenaříkem, ten nám sděluje, že mělčina, na které jsme měli chytat je na ….. , a tak na jeho doporučení, jedeme dál. Nakonec se ukáže, že má volnou jednu chatku, což pro nás znamená absolutní komfort – nemusíme nic stavět a dokonce nám dává k dispozici pramici, takže ani nafukovat, sice si mírně připlatíme, ale během týdne se ukáže, že to stálo za to .

 

Po nezbytném vybalení a mírném zabydlení, rozmisťujeme bójky a potom mi Roman vyváží první prut k ostrovu.

Jenom co jsem položil prut do stojanu a zapnul volnoběžku, se šílenou rychlostí roztáčí cívka,

protože je Roman ještě s lodí nad místem, kam mi montáž položil, volám na něj: „ Bereš mi veslem vlasec“. Kroutí ale hlavou a já sekám, ihned vím, že je to první koblovský kapr.

Tak to jsem ještě nezažil, kapra to ale moc nebere a bojuje jako o život ( jak jsme zjistili později – bojovní jsou tady všichni kapři a zdolávačka i těch menších je 10 minut dřiny ). Kapr končí v podběráku a metr ukazuje sice jenom 67cm/6kg, ale super začátek. Roman znovu vyjíždí na vodu a celá akce se opakuje s tím rozdílem, že jsem stačil zapnout pípák a dát swingera, výsledek kapr v podběráku a já plný adrenalinu z další skvělé zdolávačky, metr tentokrát ukazuje méně ale při délce 62cm váží kapr 5kg, takových ryb je tady většina a později

už tuto velikost kaprů ani nevyndáváme z vody a díky háčkům bez protihrotů, které jsou

na této vodě nutností je pouštíme přímo ve vodě a fotíme pouze ryby přes 70 cm.

Konečně zůstávají po zavezení všech prutů hlásiče mlčet a my si můžeme vychutnávat atmosféru této krásné vody. Idylka ale netrvá dlouho rozjíždí se Romanův prut, hned po záseku konstatuje, že ryba nekope a že bude fotka, po dalším souboji se dostáváme na dostřel 80cm, protože kapr má krásných 78/8,5kg. No, to je teda začátek, jak má být…. Sedáme do křesel a vyměňujeme si první zážitky. K večeru se opět rozjíždí jeden z mých prutů a tentokrát mám tušení, že ryba by mohla být větší, u břehu ale vidím rybu vyšší než delší,

končí v podběráku, má 65cm/7,5kg, 30cm na výšku a je to šupík černý jako bota-domorodec.

Před setměním Roman neodolá své vášni a i když se věnujeme výhradně lovu na boilies ,

nahazuje jeden prut na hladinu s rohlíkem. Po setmění na něj vytahuje šupíka 73cm/8,5kg.

Přes noc jsme celý týden bez záběru a první mi pravidelně přichází mezi pátou a šestou ráno,

vždycky ale místní klasika 5-6kg ( cituji majitele „ malý nas..ný lysec“ – hláška, která nás bude provázet celý týden ). Roman v noci raději nechytá – nemá příposlech a spát u prutů

se mu nechce. Stejně o nic nepřichází.

 

Úterý

 


Roman hned po prvním náhozu zdolává ráno 78/8 kg šupiho, což opět vypadá na slibný den.

V mém případě je opak pravdou, protože celý den tahám pouze kapry pod 70cm. Kolegáček

má ale díky vytrvalosti větší úspěchy a díky tomu, že krmí o poznání víc, tahá mezi menšími

kapry i větší. Těsně po obědě se mu již po několikáté rozeznívá hlásič a po pěkném souboji je na břehu další pěkný šupík 78/8,5 kg. O půl sedmé večer opět ta samá situace, s tím rozdílem, že se na břeh podíval krásný lysec 70/9 kg. Vyšší než delší…




Středa

 


Aniž bychom to tušili začíná nejkrásnější den naší výpravy. Po probuzení zjišťujeme, že se konečně umoudřilo počasí a začíná nádherný jarní den. Nikdy jsem si nemyslel, i když na fotkách jsem focení double viděl, že to může potkat i nás… A to dokonce dvakrát.

Den začíná Romanovým 72/7 kg a potom to začalo. Roman seká a po pár sekundách zjišťuje, že je ryba ve vázce, okamžitě sedáme na loď a jedeme za ní. V momentě, kdy udělám pár záběrů vesly, začíná ječet můj hlásič a já se jenom z dálky bezmocně dívám. Roman je ale pohotovější a volá na kolegy z vedlejší chatky, kteří ochotně přibíhají na pomoc a bylo na čase, protože se během 30 sekund rozjíždí i zbývající dva Romanovy pruty. Tak tomu se říká zážitek… my dva na vodě a u našich prutů další tři kolegové. Osobně tuto situaci vyloženě nesnáším, ale na druhou stranu jsem jim vděčný, že nám přiběhli pomoci. Zatím vesluji a Roman domotává rybu ve vázce, jsme nad ní a vypadá to, že je pryč, prut se ohýbá až k rukojeti, myslíme, že asi nějaký strom. Říkám Romanovi: „Nechej toho, zkusím ho vytáhnout sám“. Najíždím přímo nad místo, z kterého vlasec míří z vody a rukou se snažím rybu uvolnit. Nakonec se mi to k překvapení nás obou daří , ryba po pár okamžicích vyjíždí na volnou vodu a zdolávačka pokračuje. Kapr, teď už ho vidíme pod hladinou, je už naštěstí unavený a po pár výpadech mi ho Roman navádí do podběráku – na břehu 78/9 kg šupík.

Konečně se dostáváme na břeh a já běžím ke kolegovi, který mi zdolává ne zrovna nejmenší rybu…bohužel přicházím již do finále a pár sekund po té, co mi předává prut, již pouze kapra navádím do podběráku – 74/8 kg šupík. Ale focení takových dvou ryb prožíváme asi stejně, jako zdolávání ryby na otevřené vodě – prostě euforie.

 

Během dneška se nám takovou akci ještě daří zopakovat, s tím rozdílem, že kapři jsou nepatrně kratší 72/7,5 kg + 77/10,5 kg, ale o poznání těžší, poněvadž jsou oba lysci.

 

Roman i já si ještě na závěr dne vytahujeme každý jednu sedmdesátku a já jdu po zavezení

prutů v osm do chatky, protože toho mám po dnešku opravdu dost. Roman ještě pokouší štěstí

a nahazuje před setměním na hladinu rohlík – svým způsobem ho obdivuji, protože je rybářský nezmar, kterému nevadí vytáhnout denně 50 kaprů – hlavně, že si zachytá. V půl jedenácté na mě volá a já mu podebírám jedno místní torpédo – amura 85 cm,

je z něj ale úplně znechucený a to doslova, protože se v létě na lov těchto ryb na naší domovské vodě specializuje, moc dobře ví, co taková ryba dovede, tento ale nepředvedl vůbec nic a na břeh šel jakoby se nic nedělo, bez nejmenšího výpadu. Dokonce se s ním ani nechtěl fotit, což jsem mu na štěstí pro budoucí generace rozmluvil.


Čtvrtek

 

Jsem už vyloženě hotový a přestávám úplně krmit…Roman se ale nevzdává a přikrmuje,

i když méně boiliem. Výsledkem je na konci dne jednoznačné Romanovo vítězství a skóre

5:20 v můj neprospěch. Nejhezčí ryby 72/6 kg + 76/7,5 kg obě Roman.




Pátek

Další nádherný bezvětrný den a ryby přestávají úplně brát ze dna. Oba máme již na stálo jeden prut nahozený  na hladinu. Já mám s sebou raději ještě jednu děličku záložní, koupenou kdysi v Polsku a na hladině chytám na ní, což se mi málem nevyplatilo.

Ale to odbočuji, den začíná Roman krásným soubojem a výsledkem je 80/11,5 kg – šupík,

zatím nejtěžší ryba, já brzy kontruji také nádherným soubojem, také na rohlík a i když to chvílemi vypadá, že prut nevydrží, nakonec končí na břehu můj největší kapr na Koblově

83/10,5 kg. Mám pocit, že mi za chvíli upadne rameno, stejně jako ve středu. Během dne ještě zdoláváme několik ryb kolem sedmdesáti a já jsem se ještě jednou dostal přes a to kaprem 80/9,5 kg opět na rohlík.


Sobota

 

Ryby přestávají úplně brát, navíc začalo foukat. K mé „radosti“ se mi při náhozu daří zlomit

můj záložní „Polský“ prut, ale své si odsloužil-budiž mu popelnice lehká….

Po obědě pro Romana přijíždí manželka a já zůstávám sám. Bavím se ještě chvíli lovem z hladiny, ale protože hodně fouká a začíná i pršet, po chvíli toho nechávám. Sedím v křesle

a hlavou se mi honí vzpomínky na právě uplynulý týden. Přípravy probíhaly ½ roku a už je za námi….Ale bylo tady krásně a už teď vím, že se sem určitě vrátím.


Celková rekapitulace:

 


Cca 100 kaprů průměrná váha 6kg

Cca 30 kaprů nad 70cm

Nejtěžší 80/11,5kg ; 83/10,5kg ; 80/9,5kg a 77/10,5kg

 

Amur 2ks, nej 85cm-nevážen



Martin

 

Koblov 30.4.-5.5.2007

 

Náhledy fotografií ze složky Koblov 30.4.-5.5.2007

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář